Historie
Sokol vznikl v roce 1862 a je nejstarší tělocvičnou organizací v České republice. Jeho posláním bylo od začátku přispívat k všestrannému rozvoji člověka po stránce tělesné i morální a působit tím na povznesení celé společnosti.
Základní organizační jednotkou Sokola jsou tělocvičné jednoty, které se sdružují do sokolských žup. Ústředím je Česká obec sokolská (dále jen ČOS).
Sokol se již přes sto let zabývá tím, co se dnes nazývá „sport pro všechny“. Toto sokolské cvičení probíhá v oddílech všestrannosti, kam docházejí cvičenci bez rozdílu věku a kde se uplatní i méně obratní a zdravotně handicapovaní. Činnost cvičitelů řídí metodicky i organizačně náčelnictva mužů a žen ČOS. Patří sem i rozsáhlý úsek pobytu v přírodě a turistiky, jehož tradice sahají v Sokole až do dvacátých let.
První zápisy o „tělocvičném družstvu“ znojemské české menšiny jsou z léta 1882. Jeho duší byl c.k. gymnasijní profesor Vojtěch Ryšánek. Tělocvičné družstvo se staralo o právní normu budoucí jednoty a sestavilo zatímní výbor, který vypracoval stanovy jednoty. Ty byly brněnským místodržitelstvím schváleny 2. března 1883.
Na ustavující valné hromadě 26. března 1883 za přítomnosti 21 členů byly stanovy přijaty a zvolen první řádný výbor. (Ještě v tom roce přistoupilo 38 činných členů a 13 přispívajících.)
První sokolské stanovy naší jednoty požadovaly: společné cvičení, společné výlety, šermování a pěstování zpěvu. Dále k oživení ducha společenského měly sloužit přednášky a rozpravy o věcech tělocvičných a společenské zábavy.
Založení Sokola přineslo českému lidu ve Znojmě pevné uvědomění k příslušnosti českého národa. V ideích sokolství našla česká menšina odvahu žít v nerovném boji s germanizací.
I legendární píseň notáře a sokolského činovníka Jana Vlka „Přijde jaro přijde“tomu pomáhala.
Bohužel kromě velkého nadšení chybělo vše – tělocvična, nářadí i peníze. Cvičit se začalo, až byl získán sklep v nynější Besedě, jež tehdy patřila záložně. Tam se v nevyhovujících podmínkách cvičilo s přestávkami 10 let, následně od r. 1894 v matiční škole.
Zásluhou sokolských žen je v r. 1895 vytvořen sokolský prapor – jediný viditelný znak českého života spolkového. Je neuvěřitelné, za jakých podmínek naši předchůdci udržovali a rozvíjeli sokolský život! Např. se nesměli veřejně shromažďovat v městě Znojmě, proto všechna veřejná vystoupení jednoty byla mimo Znojmo (v Třebíči, Mor. Budějovicích, Jevišovicích, Hrotovicích, Jihlavě, Mikulovicích, Jaroměřicích).
Do historie znojemského Sokola a celého českého života se zapsal neocenitelnými zásluhami JUDr. Vilém Veleba, který v r. 1897 přichází do Znojma. Mimo jiné se velkou měrou zasloužil o postavení sokolovny. Její slavnostní otevření se konalo 28. června 1925 při příležitosti konání župního sletu ve Znojmě.
I v našem městě prožívá sokolská organizace největší rozkvět v období první Československé republiky. V roce 1938 čítala členská základna naší jednoty 2 316 členů.
V dlouhé době nacistické a komunistické nesvobody byla organizace Sokol zrušena. Všichni poctiví členi byli v té době nějakým způsobem perzekuováni, připraveni o majetky, práva nebo i o životy.
Sokol ožívá znovu v roce 1990, i když sokolovnu jsme po zdlouhavých soudních jednáních dostali zpět až v roce 1995.
V současné době máme 470 členů, z toho je víc než polovina dětí a mládeže.
Po stránce náplně tělocvičného programu se dělí činnost do dvou směrů: odbor sportu a oddíl všestrannosti. Odbor sportu obsahuje oddíly registrované v příslušných sportovních svazech, a to sportovní gymnastika, stolní tenis, moderní sportovní karate a kulečník.
Oddíl všestrannosti nabízí typ rekreačního cvičení pro udržení či obnovení dobré tělesné kondice (určeno pro všechny obyčejně pohybově nadané lidi) a všestrannou tělesnou výchovu pro děti od 2 do 15 let. Zahrnuje: specializované cvičení rodičů s malými dětmi, hravé cvičení pro předškoláky, dynamické cvičení pro mladší školní věk, všestranně koncipované cvičení pro dívky, zdravotní, kondiční a speciální cvičení žen, muži hrají rekreačně nohejbal, futsal a tři smíšená družstva taktéž rekreačně volejbal.